Simona Dejdarová - rozhovor

Simona Dejdarová je klinická psycholožka a psychoterapeutka spolku PARENT PROJECT. Jak se Simoně letos daří v pomoci potřebným? To zjistíte z následujícího rozhovoru.

Letošní rok je jiný než ty předešlé.  Změnila se nějak náplň tvé práce v souvislosti s koronavirem?

Ano, změnila. Nejvíce se samozřejmě změnily podmínky, ve kterých jsme během koronavirových opatření s klienty pracovali. - Výrazně ubylo osobních kontaktů a velká část naší práce s klienty musela být realizována telefonicky nebo písemně přes e-mail. To je však v klinické psychologii složité a v psychoterapii velmi problematické, až nemožné. Proto jsem se na jaře po pečlivém zvážování rozhodla nepřerušit svou činnost v oblasti terénní krizové intervence a být klientům k dispozici pro osobní kontakt alespoň v těch nejnaléhavějších případech.

Bohužel, kvůli koronavirové krizi se letos neuskutečnilo několik plánovaných pobytů rodin i samotných dětí. To je mi líto především kvůli těm, kteří se na pobyty těšili, ale také proto, že na pobytech bývá hodně prostoru pro psychologické konzultace, poradenství, ale třeba i pro různé druhy skupinových aktivit.

Kromě změn vyplývajících přímo z omezení možnosti osobních kontaktů jsem zaznamenala i změny, které s koronavirovými opatřeními souvisely spíše nepřímo. Pravděpodobně díky odlišným životním podmínkám, které byly vynuceny koronavirovou krizí, se významně zvýšil podíl klientů, kteří mne kontaktovali poprvé s tím, že se rozhodli řešit své závažnější, dlouhodobější obtíže.  

S čím se na tebe rodiny nejčastěji obracejí?

Rodiny se na mě obrací nejčastěji v období po zjištění diagnózy dítěte. Často také ve chvíli, kdy začíná být zřejmé, že se s diagnózou svalové dystrofie pojí nějaká forma mentálních obtíží nebo vývojových psychických poruch. Pokud si rodiče všimnou, že se jejich dítě vyvíjí odlišně od svých vrstevníků (opožďuje se vývoj řeči, vázne sebeobsluha či celková komunikace s dítětem) nebo pokud se chování dítěte jeví rodičům jako zvláštní, začínají rodiče pátrat po odbornících, kteří by odlišnost jejich dítěte pojmenovali a poradili, jak se s dítětem co nejlépe domluvit a jak ho podporovat a rozvíjet.

Rodiny (někdy na doporučení odborníků) mne také často kontaktují v období dospívání dětí, kdy se může dočasně komplikovat spolupráce mladých lidí na léčbě, nebo se mění jejich prožívání v souvislosti s ukončením základní školní docházky a hledáním další životní cesty.

Poměrně často se ve své praxi věnuji také rodinným a partnerským vztahům, do kterých se v rodinách pečujících o člena se svalovou dystrofií, promítají následky zvýšené psychické a fyzické zátěže a další specifické životní podmínky.

Jaké jsou největší výzvy, kterým musí rodiny v současné době čelit?

O tomto, popravdě, nemám mnoho informací.  Možná jsou rodiny dětí se svalovou dystrofií „zvyklé“ řešit složité situace prakticky neustále, často svépomocí, a současnou koronavirovou krizi proto nevnímají jako něco, co by je zaskočilo, nebo s čím by si nevěděly rady. Od rodin se staršími dětmi vím, že někteří hůře prožívají větší sociální izolaci, někteří čelí větším obavám o své zdraví a řada rodin se potýká s ekonomickými dopady koronavirové krize. Co dolehlo velmi těžce snad na všechny rodiny dětí a mladých lidí se svalovou dystrofií, je horší dostupnost zdravotní péče, zejména v oblastech nestátního zdravotnictví a soukromých zdravotnicko-sociálních služeb.

Myslím, že v poptávce po psychologických a psychoterapeutických službách se zátěž současné koronavirové situace teprve projeví ve formě dlouhodobějších dopadů. První známky pozorujeme v oblasti rodinných vztahů a vypadá to, že velkým tématem bude i kvalita života a duševní zdraví dlouhodobě pečujících a potřeba budování psychické nezávislosti u dospívajících klientů se svalovou dystrofií.

Jsou nějaké aktivity či akce, které jsi musela zrušit?

Zrušení pobytů pro členy Parent Projectu (nebo spíše jejich přesunutí na pozdější dobu) jsem již zmiňovala. Nejvíce mne asi mrzí, že se nemohl konat na podzim plánovaný víkendový pobyt pro děti bez rodičů, který měl navazovat na letní dětský tábor a měl se v této podobě uskutečnit vůbec poprvé v historii pobytových akcí. Věříme ale, že projekt pobytů dětí bez rodičů se bude dále rozvíjet a bude se dařit na něj shánět finance. Rádi bychom nabídli samostatný prostor a vlastní víkendové aktivity i dospívajícím dětem se svalovou dystrofií a dlouhodobě přemýšlíme i o pobytu, který bude věnovaný výhradně sourozencům z rodin s dětmi se svalovou dystrofií. Všechny tyto naše plány teď čekají na to, zda bude situace příznivá a budeme se moci bez omezení setkávat.

Obdobně i připravované školení pro budoucí mentory Parent Projectu, které bude realizováno rovněž formou pobytového víkendu, čeká na svou příležitost... J

Samozřejmě, koronavirová opatření výrazně omezila možnost osobních setkání s klienty v rodinách i v ambulanci. Výrazněji se to projevilo na jaře, v druhé koronavirové vlně již o něco méně. S uzavřením škol se dočasně omezila nebo ustala i spolupráce se školami a školskými poradenskými pracovišti.

Máš nějaké vánoční (pracovní) přání?

Mám velké přání (a vypadá to, že bude i vánoční), abychom se opět mohli bez omezení setkávat.

Jaká je tvoje dlouhodobá vize v souvislosti s odborným poradenstvím pro lidi se svalovou dystrofií?

Dlouhodobá vize... Velmi těžká otázka, ale děkuji za ni. Odborné psychologické služby by měly být dostupné nejen v oblasti klinické psychologie a neuropsychologie (ideálně při nervosvalových centrech, která pečují o pacienty se svalovou dystrofií a jejich rodiny), ale i v oblasti pedagogické a školní psychologie a v navazující psycho-sociální sféře. Považuji za velmi důležité, aby v týmu odborníků, kteří pečují o děti a mladé lidi se svalovou dystrofií, byli psychologové a sociální pracovníci, kteří pomohou rodinám řešit významná témata související s podporou vývoje dětí k samostatnosti a nezávislosti, s volbou vzdělání a povolání, pracovního uplatnění, s hledáním životní náplně a - nebojím se říci - i životní perspektivy a smyslu života... Samostatnou kapitolou je pak psychoterapie, jejíž úlohu vidím především v oblasti podpory zdravého duševního vývoje dětí a ve spolupráci na podpůrných a rozvojových programech pro všechny rodinné příslušníky žijící v prostředí zvýšené psychické zátěže.