Parenťák roku MUDr. Marek Šatný: Ve své ambulanci si v poslední době připadám jako v kavárně

MUDr. Marek Šatný: Ve své ambulanci si v poslední době připadám jako v kavárně

Úžasný a empatický lékař, který na sobě neustále pracuje. Takový je MUDr. Marek Šatný, který získal na podzim cenu Parenťák roku. V mezidobí si udělal atestaci. A nyní, v polovině ledna, si našel čas na rozhovor pro Parent Project. Jak dlouho už pomáhá našim klukům s nervosvalovým onemocněním? Proč se rozhodl specializovat na výživu a problémy s trávením? A proč si ve své ambulanci připadá v poslední době jako v kavárně?

Pane doktore, v roce 2022 jste spolu s nutriční sestrou Martinou Dvořákovou získali cenu Parenťák roku. Jak jste se o ní dozvěděl?

O kluky s DMD se starám od roku 2019, měl jsem tak možnost a čest navštívit setkání Parent Projectu již v minulých letech a účastnit se tak předchozích udílení cen.

Co jste na ni říkal? Co pro vás znamená?

Vzhledem k tomu, že jsem až do poslední chvíle – tedy do přečtení mého jména, netušil, že je řeč o mně, tak jsem byl poněkud zaskočen, mile samozřejmě. (úsměv) Ocenění si vážím zejména proto, že vychází přímo od mých pacientů a jejich rodin. Znamená pro mě motivaci k sebezdokonalování ve své ambulantní praxi a zároveň určitý závazek vůči mým pacientům, klukům.

Pracujete v nutriční ambulanci VFN v Praze a pečujete právě i o naše kluky s DMD. Kdy začala spolupráce s Parent Projectem?

Oficiálně asi s příchodem prvního z kluků s polykacími obtížemi v roce 2019. Postupně se přidali další a občas je potřeba léčit i některé z pečujících členů rodiny, kterým se bohužel často nedostává času na své zdraví.

Jak konkrétně vypadá vaše spolupráce s Parent Projectem?

Díky neskutečné iniciativě a ‚drivu‘ provozní ředitelky, kolegyně a kamarádky MUDr. Karolíny Podolské se stala nutriční ambulance 4IK VFN součástí komplexní péče o dospívající kluky s DMD řešící problematiku zažívacích obtíží, poruch polykání a adekvátní výživové podpory, která je pro kluky stejně důležitá jako doplňková přístrojová podpora dýchání zajišťovaná centrem na Neurologické klinice VFN či kardiologické sledování zprostředkované kolegy z 2IK VFN. Naše spolupráce je ‚mladá‘, prozatím založená spíše na individuálním a osobním přístupu s jednotlivými rodinami v nutriční ambulanci. Do budoucna věřím v pravidelné setkávání jak s rodinami, tak s kolegy jiných odborností pečujících o kluky s DMD, kde si předáme vzájemné informace a zkušenosti, ale hlavně získáme zpětnou vazbu od rodin.

Kdy vy osobně jste poprvé slyšel o naší organizaci?

Smysl a význam organizace Parent Project a vzájemného setkávání rodin a kluků jsem pocítil po návštěvě prvních z kluků, kdy se zčistajasna začali spontánně objednávat další. Tak jsem přišel na to, že si informace a zkušenosti předávají právě díky této organizaci.

Vaší specializací je výživa a problémy s trávením. Proč jste se v rámci lékařství rozhodl specializovat právě na tuto oblast?

Vzhledem k zaměření pracoviště, na němž působím – hepatogastroenterologie a metabolická péče, jsem postupem času zjistil, že výživa a poruchy trávení jsou problematikou, která se prolíná všemi oblastmi medicíny. A právě pestrost pacientů a možnost setkávat se i s vzácnějšími diagnózami, stejně jako potřeba řešit každého pacienta individuálně, znát jeho osobní příběh a cestu, mě prostě baví!

Jak dlouho se této oblasti věnujete a vnímáte za tu dobu nějaký posun v léčbě?

V letošním roce oslavím 10 let v klinické praxi. Dalo by se říct, že téměř od počátku se problematice metabolické a nutriční péče věnuji a podobně jako ve všech oblastech medicíny je pokrok i zde nezadržitelný. Nelze očekávat, že se objeví jedna tabletka, která vyřeší problémy se zažíváním, trávením, polykáním, navrátí chuť k jídlu a povede k nárůstu svalů jako má třeba Arnold Schwarzenegger. Stále více se ale na trhu objevují nové a nové nutriční doplňky, které už nejsou ‚uměle chutnající chemií‘, která se musí konzumovat, protože obsahuje ‚to důležité‘. V poslední době si v ambulanci připadám spíše jako v kavárně: ‚Dal byste si raději cappuccinový drink nebo jahodový dezert? Či snad broskvovo-mátový fresh tea?“ (úsměv) V neposlední řadě se stále více do běžné praxe dostává problematika sondové výživy, tedy kluky obávaného „PEGu“, jehož šetrnější techniky zavedení v analgosedaci („přispání“), kvalita používaných materiálů s delší životností a snadnost ošetřování členy rodiny může klukům v mnohém usnadnit každodenní fungování, a navrátit tak sílu a kvalitu života, stejně jako předejít závažným komplikacím, které bohužel pacientům s poruchami polykání hrozí – ať už jde o zápaly plic, již nevratný stav podvýživy apod.)

Co byste popřál naší organizaci do budoucna?

Neztrácejte ten úžasný optimismus, elán a chuť do života! Pro všechny kluky bych si samozřejmě přál možnost léčby, která je vrátí do běžného života bez nás, občas hektických doktůrků, co by pořád jen něco někam zaváděli a testovali. Chvíli to s námi ale ještě musíte vydržet!

Za rozhovor děkuje: VERONIKA ŠIRC