Letní tábor PARENT PROJECT 2020

Letos jsme již potřetí pořádali týdenní letní tábor pro děti s nervosvalovým onemocněním. Naše děti díky tomu mohou zažívat to, co jejich zdraví vrstevníci. Náš tým si pro ně připravil týden plný zábavy, srandy, dobrodružství, ale i poznávání sebe sama a svých kamarádů. Každé dítě mělo svého asistenta. Ti si mezi sebou rozdělovali i noční směny.

Některé děti si poprvé vyzkoušely, jaké je to být bez mámy a táty. A kdo ví, třeba právě takový pobyt je krůčkem k jejich samostatnému životu v budoucnosti. Ono zvyknout si, že vám pomáhá někdo jiný než máma s tátou, to je velká věc. A i když pár slziček na začátku bylo, tak se vše zvládlo a děti si to užily na plné pecky. Kde jinde během pár dní zažijete výpravu za skřety, zahrajete si Dračí doupě, spousty různých dalších her, noční bojovku, táborák se zpěvem, navštívíte vojenské muzeum, projedete se na koních, hledáte poklad, děláte chemické pokusy nebo hrajete vodní bitvy?

Bohatý program všechny děti moc bavil. A ještě něco je baví a je jim zcela přirozené: být tu pro kamaráda, který už nechodí nebo který ještě chodit nezačal. Být tu pro kamaráda, který nemluví, protože mu v tom brání přidružené diagnózy. Být tu pro toho, komu je zrovna smutno a stýská si po mámě. A i pro toho, kdo zrovna potřebuje slyšet pár povzbudivých slov.

Kéž by se všechny děti učily odmalička žít, hrát si a komunikovat s dětmi, které jsou trochu jiné. Tyhle děti jsou našimi učiteli. Můžeme se od nich učit respektu, úctě, pochopení i toleranci.

A jak tábor vidí naše psycholožka Simona Dejdarová? A jaký je pohled našich vedoucích – manželů Štěpánových?

Pohled Simony Dejdarové

Tento tábor není jen „obyčejný“ tábor, ale součást konceptu s jasně promyšleným sociálně-psychologickým a psychoterapeutickým rozměrem. Děti, jejichž psychosomatický vývoj probíhá ve ztížených (někdy i značně ztížených) podmínkách, tuto péči opravdu potřebují a mohou z ní obrovsky těžit na své cestě za životem, který je naplněný vnitřní svobodou, odpovědností a uspokojivými vztahy.

Sehraný tým asistentů, pedagogů a psychologa pečuje o děti na táboře 24 hodin denně a všichni společně tak vytváří něco nádherného. Dostatečný počet dospělých, který s dětmi pracuje, formuje prostor pro intenzivní práci se vzájemnými vztahy a chováním dětí i s jejich individuálním prožíváním a zpracováváním emocí, které bývá, - vlivem jejich onemocnění - zdrojem častějších nedorozumění a někdy i konfliktů s druhými lidmi. Týdenní spolupráce odborníků s dětmi poskytuje cenný prostor pro podporu dětí v jejich porozumění vlastnímu vnitřnímu světu, hledání možností vlastní seberegulace a postupné budování pevné identity, jejíž integrální součástí je i vyrovnaný vztah s vlastním celoživotním progresivním onemocněním.

Rozvojový a terapeutický význam pobytů pro děti se svalovými dystrofiemi je nesporný a nedocenitelný. Nejvíce nedoceněná je především jeho preventivní funkce ve vztahu k rozvoji poruch chování, komunikace, učení a emočních obtíží v budoucnu.

Věříme, že se nám i nadále bude dařit získávat dostatečné množství finančních prostředků, abychom mohli v pořádání pobytů pro děti pokračovat. Naším velkým přáním a snahou je uspořádat pro děti ještě jedno (optimálně dvě) víkendové setkání během roku, a posunout tak kvalitu preventivní a terapeutické práce ještě o stupeň výš.

Pohled vedoucích Katky a Petra Štěpánových

Na náš první tábor pro děti se svalovou dystrofií jsme jeli s trochu smíšenými pocity. Těšili jsme se samozřejmě na to, že si táborníci užijí program, který jsme pro ně nachystali, zároveň s námi ale do Smečna cestovaly i obavy, jestli děti vše zvládnou a jestli je to bude bavit.

Rozhodli jsme se totiž nachystat program velmi podobný úplně běžnému táboru. Hlavním motivem bylo cestování po stopách tajemného světoběžníka ze Smečna, který putoval po mnoha tajuplných místech a setkal se s celou řadou podivuhodných tvorů. Během týdne táborníci v jednotlivých hrách sbírali indicie, které je na závěr dovedly k pokladu.

Přichystáno samozřejmě bylo i mnoho jiných her, navštívili nás členové slánského vědeckého kroužku Laborky.cz, děti se svezly na koních a – zcela nečekaně – i ve vojenských vozidlech, za což děkujeme smečenskému Vojenskému skanzenu. Všichni také zažili dobrodružství ve hře Dračí doupě, kde se ve fiktivním světě každý hráč vžije do role některé z postav (kouzelníka, bojovníka, stopaře, …), řídí její kroky a využívá všech jejích – často nadpřirozených - schopností. Večer nás pak čekaly písničky s kytarou, čtení z cestovatelova deníku a občas také táborák s buřtíky. A samozřejmě nemohla chybět ani volná zábava, ke které nám výborně posloužily míče, florbalové hokejky, trampolína, malý nafukovací bazének, stříkací pistole i báječná podváděcí karetní hra Túry můry.

Tedy program známý všem dětem, které jezdí na tábor. Pochopitelně jsme ale museli - a také chtěli - přichystat tábor trochu jiný. Jednotlivé hry samozřejmě nemohly být založeny na fyzické zdatnosti, navíc jsme se snažili, aby v nich nedominovala soutěživost, ale spolupráce.

A tak pro získání pokladu museli táborníci navigovat své kamarády, kteří měli zavázané oči, bylo třeba se dorozumívat přes plot jen smluvenými signály píšťalkou, ve tmě si svítit baterkou přivázanou na koštěti, které muselo držet více lidí najednou, a na závěr také všichni museli společně odříkat naučený text a zatáhnout za provazy, aby se jim podařilo vytáhnout truhlu s pokladem.

Všechna dobrodružství – tedy všechny hry – jsme se snažili přichystat tak, aby k jejich zvládnutí musely děti spolu komunikovat, umět se dohodnout a rozdělit si úkoly.

Tolik tedy naše představa. A jak už jsme zmínili v úvodu, bylo pro nás velkou neznámou, jak se tyto naše vize naplní.

Hned pro několik táborníků se jednalo o vůbec první pobyt, na kterém byli bez rodičů. A i pro ty ostatní byl možná táborový režim trochu nezvyklý. A tak se hned první večer zdálo, že zpívání s kytarou nebude úplně nejpopulárnější kratochvíle, totéž platilo i pro čtení z cestovatelského deníku.

Mnohem příjemnější dojem nás čekal při první z her a pak v celém dalším průběhu tábora. Ona kýžená spolupráce možná v prvních dnech trochu pokulhávala, ale všichni jsme viděli, že se s přibývajícími zkušenostmi děti učí spolu komunikovat a kolektivně pracovat na splnění leckdy zapeklitých úkolů.

A totéž platilo i pro další táborové činnosti, včetně onoho společného zpívání. Hned jak se všichni seznámili s repertoárem, staly se písničky velmi oblíbenou večerní zábavou a děti se předháněly v přáních, který popěvek má zaznít.

Naše počáteční obavy se tedy v průběhu týdne velmi příjemně rozplynuly, za což dětem děkujeme! Všichni byli prvotřídními táborníky.

Věříme, že jsme za vydatné pomoci všech ostatních organizátorů připravili pro děti týden plný zážitků, na který hned tak nezapomenou. A také týden, ve kterém se snad ani chvíli nenudily, ačkoli jim byly zapovězeny takové vymoženosti, jako jsou třeba mobilní telefony.

Poděkování

Super týden pro kluky a holky se svalovou dystrofií by se nemohl uskutečnit bez pomoci báječných organizátorů, skvělých vedoucích, nejlepších asistentů na světě a hlavně bez finanční pomoci Nadace rozvoje společenské společnosti, Života dětem, o. p. s. , benefiční akce SMArt gospel. Moc děkujeme. A moc děkujeme také všem dalším, kteří na naše akce jezdí a většinou zdarma nabízejí své služby. Moc si toho vážíme.

Podpořeno z projektu Pomozte dětem organizovaného Nadací rozvoje občanské společnosti a Českou televizí  a Život dětem, o.p.s