ParentProject.cz

Vše o svalové dystrofii Duchenne/Becker,
aneb jak žít a nejenom přežít.

menu
Zpráva

Setkání UPPMD a konference Parent Project Onlus 2017

Ve dnech 17.2 až 19.2.2017 strávily naše zástupkyně Jitka Reineltová a Karolína Češková v Římě. V pátek 17.2. se konalo setkání UPPMD, kde měla Karolína skvělou přednášku, která zaujala. 18.2. až 19.2 se konala mezinárodní konference Parent project Onlus. 

Během tří dnů mluvily se spoustou lidí, z farmaceutických firem, zahraničních organizací, ale i rodičů.  Velmi užitečné bylo vystoupení mladých mužů s DMD. Máme možnost velké změny, ale čeká nás před tím hodně práce, a my se do toho pustíme a výzvě se postavíme. 

Karolína Češková odvádí opravdu skvělou práci pro PP a zviditelňuje naší práci, o čemž svědčí osobní pozvání od Pat Furlong na konferenci do USA, kdy Karolína bude hostem PPMD, který jí cestu včetně pobytu zaplatí, neboť Karolína bude na konferenci přednášet o fungování českého PP a situaci v ČR. Tedy ohromný úspěch.

Dvě matky synů s DMD. Vytváříme mezinárodní přátelství.

Úplná zpráva

UPPMD 2017

Dopolední téma

Výstupní hodnoty

Prvním tématem budou výstupní hodnoty, ve kterých jsou uváděny výsledky studií. Vzhledem k další zastavené studii si více uvědomujeme nutnost dobrých výstupních hodnot. Bez nich studie nejsou profesionální a léky nebudou schváleny. Pak doplácíme na špatný design studie.

Potřebujeme se zaměřit na komunikaci s EMA a FDA, abychom předem věděli, na co si ve studiích dát pozor, co děláme zpravidla špatně, na čem firmy selhávají. Je zřejmé, že obě agentury jsou na naší straně a chtějí naše léky schválit! Jsou připraveni nám pomoct, kdykoliv za nimi přijdeme. 75% studií již selhalo na špatném designu.

Výstupní hodnota, kterou pro studii zvolíme, velmi ovlivňuje i skupinu pacientů, která se může zapojit do studie a která pak dostane lék. Nyní se snažíme najít či vyvinout takové hodnoty, které by zahrnuli jak velmi mladé děti, tak starší nechodící.

Nová data nám snad poskytne Myotool (měří sílu stisku a aktivitu chlapců pomocí hodinek), PUL (síla horních končetin, nyní 2. verze), MRI srdce (nicméně zde je problém s nedostatečně prokázanou korelací mezi obrazem MRI a klinickým stavem). Na ústupu a pod palbou pacientských organizací je třeba biopsie, která již není považována za vhodnou metodu, hlavně vzhledem ke své invazivitě a ke kontrolní skupině.

Od nových výstupních hodnot si slibujeme, že budou také něco znamenat pro pacienta. Budeme měřit takové věci, schopnosti, které jsou pro kluky stěžejní, třeba zručnost prstů, ruky atd. Také si slibujeme, že budou tyto hodnoty voleny podle léku, kterého se týkají. Ne že efekty všech léků budeme sledovat na šestiminutovém testu chůze.

Kompletní Duchenne péče – co je nejvíce zapotřebí?

V USA založili certifikační program pro Duchenne centra. Stanovili podmínky, které centrum musí splnit. Chtějí zařídit co nejlépe standardizovanou péči po celých USA. Systém funguje tak, že centrum vyplní přihlášku, kterou zhodnotí certifikační komise. Prozkoumají práci specialistů pěti základních sektorů, každého zvlášť. Pak navštívíme centrum a zhodnotíme, jestli sedí jejich popis s realitou. Pak se ptají pacientů, jak jsou spokojení. Nakonec je možné centrum zařadit mezi certifikovaná PPMD. Což je samozřejmě známka kvality, standardizované péče a je to garance dobrého jména pro farmaceutické firmy, které zvažují studie v nových centrech. Tento systém se rozhodli rozšířit i do Evropy. Proto jsme se s Jitkou informovaly, zda by mohlo být certifikováno centrum v Motole, i když nemá vlastní budovu, jen experty na různých odděleních. Certifikace možná je, bylo by ideální, kdybychom mohli zařídit, aby se v jeden den, kdy budou vyšetřováni chlapci s DMD, experti přeci jen sešli v jedné místnosti, i když bez přístrojů, a pacienta viděli spolu.

Vision-DMD – organizace, která vznikla pro přípravu Standardů péče pro DMD

Kathi Kennet - Úvod

-          Původně zdravotní sestra, Parent Project MD USA

-          Prvním krokem ke standardům bylo podepsání MD Care Act, což vedlo k tomu, že se 84 expertů pustilo do společné práce na standardech pro všechny stěžejní medicínské obory pro DMD. Ty byly publikovány v roce 2009 a nové upravené vydání by mělo být publikováno v druhém čtvrtletí 2017. Guidelines jsou připraveny pro osm oblastí – Kardiální, Gastrointestinální + strava, Psychosociální, Plicní, Ortopedická, Rehabilitační, Užití kortikosteroidů a Diagnostika. Nově bude přidáno: Guidelines Celoživotní péče, Akutní péče, Změna pediatrické péče v dospělou, Kostní zdraví.

 Fyzioterapie

-          V ideálním případě nejde o rehabilitaci, ale o prevenci – potřebujeme co nejdéle zachovat funkci

-          Samozřejmě to musí být práce všech stran- pacientů, rodičů, prostředí chlapců (školy, koníčků), lékařů, fyzioterapeutů

-          Při návštěvě fyzioterapeuta by mělo dojít ke: zhodnocení stavu, návrhu péče, aktivnímu programu, pak by měla následovat systematická dokumentace každý půl rok

-          V presymptomatické fázi je nejdůležitější strečink - udržet svaly aktivní, šetřit je, ale zapojovat, každodenní cvičení (pokud ne pravidelně, nemají efekt), snažíme se o prevenci fibrotizace, zachovat symetrii (nevyrovnaně zatížené skupiny se zhoršují) a dobrý postoj. Může jít o selfstrečink (chlapec sám na sobě), ve stoji, sedě, s pomůckami, aktivní a pasivní strečink. Každý streč alespoň 20s, 30 minut denně, 4-6x týdně. Důležitou částí této fáze jsou také ortézy. Noční ortézy doporučujeme od malička (nejdřív strečink skupiny svalů, pak dát do ortézy). Samozřejmě je cílem také co nejdéle zachovat stoj. Čím déle stojí, tím déle si protahují kyčle, udržují záda, oddalují začátek osteoporózy.

-          Od prvních symptomů je dobré začít cvičit. Všechny svaly mají schopnost se posílit. Ideální je mít hodinu denně mírnou zátěž, hlavně ne do únavy a vypětí sil. Vhodné sporty: plavání, jízda na koni, procházky i jízda na kole. Také je důležité měnit pozice v noci. Prostě co nejméně asymetrické zátěže. V pozdějších stádiích trénovat i držení hlavy při sledování televize, trénink dechové rehabilitace, hydroterapie, vhodná poloha při sezení.

 Srdce

-          Kardiomyopatie – složité slovo pro prosté onemocnění srdce – srdeční selhání není přítomné z počátku kardiomyopatie – snažíme se udržet srdce v co nejlepší kondici, abychom co nejvíce oddálili selhání

-          Sledování srdeční funkce je nutné okamžitě od diagnózy. Pravidelně EKG (minimálně jednou ročně), při prvním špatném nálezu udělat 24hodinovou monitoraci (holtera). Sledovat srdeční frekvenci, rytmus, funkci. Při tachykardii podávat betablokátory (bradykardie častá u DMD není). Jednou ročně dělat MRI srdce (od doby, kdy to děti zvládnou bez uspání). Je to nejlepší metoda pro zobrazení ložisek fibrózy. Echo nám ukáže funkci a je omezené šířkou hrudníku (u obézního člověka není přesným vyšetřením). Při prvním nálezu či fibróze srdce okamžitě ACEI (perindopril) nebo sartany (losartan), nejpozději však v 10 letech. Když není možné kontrolovat srdce MRI, dávat od 7 let. I betablokátory a mineralokortikoidy by měly odložit vznik fibrotických ložisek. Někdy tedy indikujeme kombinaci. Kromě toho nosičkám dělat MRI srdce každé 3-5 let, mají 30% riziko kardiomyopatie.

Výživa a metabolismus

-          44% ve věku 9-13 spadá nad 90. percentil hmotnosti pro daný věk – dochází k posilování tukové složky a samozřejmě k úbytku svalů a kostí. Zároveň 65% chlapců nad 17 let naopak stojí pod 10. percentilem váhy – to je způsobeno hlavně dysfágií (problémy s polykáním) a refluxem. Rodiče by měli být edukování o složení potravy/vhodném režimu pro dítě. Vhodná dieta by měla být prevencí prvního i druhého problému. Některá důležitá doporučení: 6 menších jídel denně, při problémech s polykáním raději tekutou stravu, v noci opačná Trendelenburgova pozice, při podvýživě vysokokalorická dieta (nasadit při nechtěném hubnutí o víc než 10% za rok), u každého jídla hlídat podíl jednotlivých složek (hlavně kolik proteinu), glykemický index, vitamíny, minerály

Změna pediatrického pacienta v dospělého

-          V Anglii existují tzv. NICE guidelines pro zvládnutí této změny. Od 12 let je dobré začít přemýšlet o změně v dospělého, naplánovat změnu už ve 13-14 letech. Myslet na školu, práci, samostatné bydlení. Podporovat v sociální integraci, vztazích. U pacientů s chronickým onemocněním se bohužel setkáváme stále více s kouřením, drogami, nespoluprací. 1 z 10 dospělých DMD trpí depresí. 1/3 DMD chlapců je celý den doma,  nechodí do školy, práce, nemají žádné aktivity. 37/40 řeklo, že zažívají problémy s kdejakou běžnou službou. Většina dospělých DMD žije s rodiči, často chtějí, aby rodiče za ně rozhodovali, organizovali jim prohlídky, lékařskou péči. Při tom chlapci, kteří zvládli žít nezávislý život jsou šťastní a cítí naplnění. Jako by nemoc přemohli. Pojďme této fázi věnovat co největší pozornost!

Dýchací systém

-          Problémem u chlapců je slabost dýchacích svalů, ale také neefektivní kašel. Hlavní problémy přichází až pro nechodící. U chodících ale musíme dát pozor na syndrom spánkové apnoe při oslabení svalů horních cest dýchacích – projevuje se zvýšenou únavou během dne, chlapec je nesoustředěný, má bolesti hlavy hlavně po ránu, v noci chvíli nedýchá a pak chrápe. Vede to k hypoventilaci ve spánku, později i během dne.

-          Chceme co nejdříve přijít na respirační problémy, které se objevují a předejít jim co nejdéle. Proto v Itálii začínáme s testováním respiračních funkcí v 6 letech. Pomocí spirometrie sledujeme FVC, Peak Cough Flow – měří vlastně efektivitu kašle – u zdravých dospělých víc než 400 l/min, pokud méně než 270 velké riziko infekce. Dále děláme oxymetrii, kapnografii, noční monitoraci saturace kyslíkem (při tom by byl poznat syndrom spánkové apnoe, při podezření děláme polysomnografii). Jakmile přestanou kluci chodit, vyšetřujeme respirační funkce každý půl rok.

-          Standardní řešení je CoughAssist, Cough Machine, neinvaivní mechanická ventilace nosem, tracheostomie (ta má bohužel dost vedlejších účinků, komplikací, narušuje také sociální život, ale používáme ji hlavně, pokud se dostane do akutního stavu, nebo pokud selže ostatní terapie).

Psychologie

-          Ukazuje se, že první těžké období přichází ve věku od 7 do 10, kdy se nejvíce izolují, nicméně tato nemoc souvisí s celou řadou psychologických a psychiatrických patologií. Snížená inteligence je u DMD bohužel častější, průměrné IQ je 90, tedy na dolní hranici; nicméně nezhoršuje se s věkem. Často mají neurologicky podmíněnou poruchu učení a poruchy pozornosti. 25% má problémy se čtením, což by se mělo začít řešit hned. Také trpí neklidem, což ovlivňuje schopnost sociální interakce. Psychiatrická léčba v této oblasti je stále v plenkách. Víme, že některé poruchy se s věkem zlepšují (hlavně řečové), některé se nemění.

Parent Project Onlus Konference

Téma: Nezávislý život

-          Luca: Vždycky prosím rodiče, aby nebrali vše na sebe. Negativní spirála, která vzniká v životě chlapců s Duchennem, kdy oni zvládají čím dál míň a rodiče jsou zatěžováni čím dál víc, je depresivní. Ale moderní přístroje nám hodně pomáhají se z této spirály vymanit. Když pořídíte nějaký přístroj, abyste ulehčili určitou fázi, nebo si vybavíte bydlení podle určité fáze, vždy můžete bydlení předat dál, dalšímu v této fázi. Vždy to má cenu. Snažte se nejenom se o dítě postarat, ale hlavně ho donutit, aby dělal víc než je nutné pro jeho zdraví. Aby se choval jako normální chlapci, dospělí. Nezávislost neznamená dělat věci sám, ale dělat je s kým chceš, s přáteli. Nebojujete sami, věřte, že ostatní vám pomůžou. Víte, vyrostli jsme v tom, že potřebujeme asistenci se vším. Ale DMD chlapci nemůžou zůstat pasivně opečováváni, musí mít aktivní přístup. Pochopitelně potřebujeme v tomto myšlení podporu okolí, podporu města, krajů, státu. Ale stačí je upozornit na to, že se jim to vyplatí! Samostatné bydlení vyjde dvakrát levněji než opečovávaný pacient. U mě to tak bylo.

-          Andrea: My vlastně nikdy nebudeme nezávislí, vždycky budeme závislí na něčí síle, ať už na ošetřovatelově, nebo někom z rodiny. Nicméně i to, že nám pomáhá někdo, kdo není z rodiny, je velký pokrok, je to prostě něco jiného, protože se pak cítíme volnější, vypadli jsme z hnízda, ve kterém jsme vyrostli. Rodiče by měli mít svůj vlastní život, svůj prostor. Někdy je samozřejmě pěkné, když se o vás stará někdo z rodiny, ale taky si pak připadáte na obtíž. Nezávislost se týká více oblastí – můžete žít s rodinou a starat se o sebe hlavně sám. Některé rodiny nechápou, proč by měli chlapci žít odděleně. Některé rodiny tak prostě nejsou nastaveny. V Itálii máme hodně „mamánků“. Vím, že opustit rodinný dům bude vždycky velká výzva. Mám pocit, že hodně věcí se změnilo a umožnilo za posledních pár let. Jsem za to moc rád.

-          Valerie: 23, studuje bioinženýrství. Máme na škole centrum, které podporuje invalidní studenty, máme asistenty (každý má jednoho přiděleného), kteří za nás dělají poznámky a pomáhají nám s přesunem na univerzitě. Některé části univerzity nejsou bezbariérové, ale moje fakulta naštěstí kompletně. První rok byl těžký, nezvládl jsem některé zkoušky. Navíc asistenti nejsou vzdělaní v oboru a nedělají úplně přehledné poznámky, takže jsem se nemohl učit. Nicméně zvládli jsme to a jsem rád, že studuji zrovna tento obor. Můžu pracovat na některých věcech, přístrojích, které usnadní i můj život! Také si užívám studentský život s ostatními přáteli a cítím se jako jeden z nich.

-          Masimiliano: Sexualita. Sex invalidních lidí je pro všechny tak nepříjemné téma. Nemluví se o tom. My jsme andílci, u kterých by vás to ani nenapadlo. Víte, já neříkám, že důležitá je tato potřeba, jak by měla být vyvyšována, já jen říkám, že tady je a že bych chtěl dát ostatním svobodu se rozhodnout, jestli je to pro ně téma důležité nebo ne. Já jsem chtěl svoje tělo vidět také jako zdroj energie a radostných záležitostí, ne jenom jako vězení a bolest. Narážel jsem na to, že je skoro nemožné někomu vysvětlovat, že chcete, aby vás chvíli zamknul v pokoji a nechal vás o samotě. Navíc není jednoduché mít možnost někoho potkat, někoho, kdo se vám podívá do očí, kdo bude mít šanci se do vás zamilovat. Od té doby, co se tímto tématem zabývám, mě pozvali skoro na všechny konference i jiných svalových onemocnění. Spojují mě se sexuálními asistentkami, ale já to prosím tak vůbec nevidím. Já vidím ženy, které pomáhají zažít intimitu. Jsme také emocionální lidi. Vidím to tak, že když mám někoho, kdo mi myje záda, proč bych nemohl mít někoho, kdo mi pomáhá sexuálně. Jsem moc rád, že i v tomto ohledu jsou lidi otevřenější diskuzi a že se některé věci mění. Jsem ženatý a šťastný a chci pomoci ostatním, aby měli šanci dojít spokojenosti i v tomto ohledu.

-          Carlo: Když jsem byl malý, nikdo mi vlastně neřekl, co mě čeká, co budu muset překonávat, s čím budu bojovat. O některých věcech se prostě nemluví, což je chyba. Vědomosti jsou moc. Zkušenosti taky. Natočil jsem krátký film o klukovi, který chce žít nezávisle a to proto, abych mohl své zkušenosti předat dál. Mně je nikdo nepředal a to mi přijde jako chyba. Komunikace je základ. Také jsem za dva roky napsal více než 40 článků. Vybral jsem si žurnalistiku jako svou vysokou školu, ale bohužel to byl pro mě příliš náročný režim. Dodělal jsem bakalářský titul. Pak jsem získal práci v Lazio regionální společnosti, kde nyní pracuji.

-          Marco: Mým snem byl vždycky výzkum mé nemoci, porozumět jí, pomoci sobě a svým přátelům. V 5 nebo 6 letech jsem začal používat počítač, který mě vždycky zajímal, fascinoval. Ve škole jsem potkal skvělého profesora, který se mi stal druhým otcem. Ten mě vzal do své laboratoře, kde studoval kmenové buňky. Do této laboratoře jsem se zamiloval. A protože miluji počítače i laboratoře, zaměřil jsem se na bioinženýrství, které jsem vystudoval. Studoval jsem v Milánu. Na mé fakultě je sekretářka, která je přímo pro invalidní studenty a pomáhá jim při výuce. Vypracoval jsem model poškozeného svalu, který slouží lékařům, vývojářům a firmám k prozkoumání DMD. Jsem vděčný za všechny profesory, kteří se mnou pracovali a za to, že pro své přátele můžu něco změnit.

Přehled léků v běžících studiích:

CRISPR

-          úprava genomu – využívá schopnosti DNA se sama opravit – naprosto běžně, když jdeme ven, je naše DNA poškozena pod vlivem UV záření, ale je schopna se opravit. Dělá to dvěma způsoby - doplnění úseku jednoho vlákna kopií druhého při dělení buněk (u Duchenna nefunguje, svalové buňky se nemnoží) a lepidlový systém (funguje) – vystřihne špatný úsek a spojí dva dobré. CRISPR (nůžky na DNA) by měl mít schopnost opravit chybu přímo na úrovni DNA, takže by měla stačit jen jedna dávka. Když vystřihneme mutaci, tak sice dostaneme horší dystrofin, kratší, ale nějaký ano a nezastaví se produkce úplně. U myší CRISPR funguje. Zkoušeli jsme to i na buněčných kulturách, ne na pacientech. Je zatím velmi složité opravit delší delece. Už víme, že to u myší funguje. Samozřejmě to, že zvládneme opravit jednu buňku, je to fajn, ale má to lokální efekt, proto musíme používat virové vektory, což teprve musíme připravit. Dalším problémem je, že nůžky (CRISPR) někdy střihnou, tam kde nemají – nechtěli bychom, aby způsobili rakovinu, nebo jinou mutaci! Taky nám svaly neopraví – není to lék pro pozdější stádia – může pomoci na začátku udělat z DMD BMD. Funguje to v kulturách a na myších, ale bude trvat než začneme aplikovat dětem.

Stereopure – Wave Life sciences

-          Jsme preklinická firma a naše produkty mohou pomoci více nemocem – hlavně se věnují DMD a Huntingtonově choree. Stereopure je lék, ve kterém podáváme designovaný chybějící úseky delecí. Teď pracujeme hlavně na exonu 51, děláme Wave isomer 1, 2, 3. Do klinické fáze bychom chtěli vstoupit koncem roku.

Genová terapie - Solid Biosciences

-          Malá společnost, která byla založena rodiči DMD nemocného chlapce. Věnuje se genové terapii, jde o genetický materiál, který doručíme buňce a ten jí umožní vytvořit chybějící protein. Používáme k tomu AAV (adeno-asociovaný virus). Jedná se o jednorázový lék, neintegruje se do DNA pacienta, ale měl by se uplatnit systémově, stejně jako adenoviry napadnou různé orgány. Problém je, že před aplikací musíme testovat pacienta na přítomnost AAV protilátek. Jinak by lék byl zničen než zabere. Také nevíme, jak dlouhý efekt bude mít na tvorbu proteinu, na jak dlouho to u chlapce zabere. U myší zatím vidíme 70% expresi (u myší). Výsledky sledujeme pomocí spektrometrie, western blotu, imunofluorescence. Příští rok se pustíme do klinické studie. Bohužel 20% chlapců má protilátky proti AAV – u těch se lék nedá použít.

Užití Sertoliho buněk (buněk v semenotvorných kanálcích varlat)

-          Produkují látku, která chrání spermatocyty před imunitním systémem – toho bychom chtěli dosáhnout u svalových buněk. Také produkují TGF beta, JAG1 faktor, inhibují vznik IL-2… Působí tedy imunomodulačně, antioxidačně, podporují neurogenezi. Sertoliho buňky už byly použity pro léčbu diabetu I. typu, nicméně neměly efekt na ochranu buněk Langerhansových ostrůvků. To bylo ale před 20 lety. Nyní je aplikujeme do břišní dutiny myší. Vezmeme je z varlat, očistíme, dáme do mikrokapslí – v těchto látka vydrží velmi dlouho. U myší zatím prokázáno daleko méně nekrotických buněk a zánětu, fibrózy; aktivnější, běhají dál, rychleji než MDX myši. Zkoušeli jsme efekt pouze po jedné aplikaci a výsledky byly dobré, i po pěti měsících byly Sertoliho buňky aktivní a nezničil je imunitní systém, výsledkem byly 4x lepší parametry než u nemocných myší. Tento lék by mohl být univerzální pro všechny mutace.

-          Než bude klinická fáze, musíme prozkoumat vhodnou dávku a udělat si jasno, o všech efektech těchto buněk. Zatím jsme zkusili funkci kromě myší i u psů a výsledky byly dobré.

Tlumení Nfix

-          Veškerá dostupná i budoucí léčba závisí na co nejlepším stavu svalů. Bez toho léky nefungují. My se bojíme, že když budeme urychlovat regeneraci svalů ve všech možných terapeutických přístupech, svaly se vyčerpají a paradoxně se urychlí jejich poškození. Tzv. Slow twitching (málo cukající se) svaly déle vydrží. Při tlumení Nfix by se měly stát těmi slow twitching svaly -  fungují pomaleji, pomaleji se stahují, pomaleji regenerují – my to ale vnímáme jako ochranný faktor. V biopsiích jsme viděli také méně fibrózy, nekrózy, zánětu, zůstává stejná morfologie svalů. Myši s touto látkou vydrží déle běhat, i když ne tak rychle. Zkusili jsme Nfix odstranit i posílit. Výsledkem bylo, že bez inhibice Nfix dochází rychleji ke zničení svalu. My tedy neléčíme sval, jen posilujeme jeho ochranu a posilujeme svaly, kterým chybí dystrofin. Rádi bychom tlumení Nfix zařídili AAV vektorem a pustili se do klinické fáze.

Capricor - Cap 1002 – kardiální kmenová buňka

-          Srdce zemřelého člověka (při mechanickém poškození srdce u srdce nevhodného pro transplantaci) kultivují a vytváří kmenové buňky. Po první aplikaci jsme viděli méně jizev, více zdravého svalu. Tato studie proběhla u lidí po infarktu a jedna u lidí po srdečním selhání. Viděli jsme pozitivní efekt a rozhodně byly bezpečné. Věříme, že pokud jsme viděli dobrý efekt po infarktu a selhání, pomůže i u DMD. Proběhne tedy studie u DMD.

EspeRare

-          Rimeporide – zabraňuje průniku vápníku a sodíku do buňky. Hlavně působí kardioprotektivně. Proběhla multicentrická studie – 6-14 let, u chlapců, kteří ujdou 75 metrů bez pomoci, jsou schopni polykat tablety, které berou třikrát denně. Ve studii se potvrdila bezpečnost, tolerabilita, dozvěděli jsme se víc o farmakokinetice, farmakodynamice. Nyní EspeRare hledá partnera, který s nimi začne fázi II/III, kritéria budou podobná jako u předešlých fází.

Epikatechin (mitochondrie)

-          Biogeneze mitochondrií je tlumena při DMD – právě ztráta mitochondrií vede k selhání svalů. Epikatechin je hormon, který biogenezi podporuje. Ve studii u BMD chlapců jsme našli 75% zlepšení v progresi selhání, pouze po 8 týdnech, zlepšení srdečního výdeje, saturace kyslíkem skvělá, zlepšila toleranci zátěže u většiny pacientů. Momentálně probíhá fáze 2 u nechodících chlapců, ta by měla být ukončena v létě 2017. Plánují studii u DMD mladých chlapců s kortikosteroidy s přidáním epikatechinu. U zdravého svalu vidíme efekt léku už za 48 až 72 hodin. U nemocného bude efekt pozdější, ale určitě bude.

Ezutromid

-          Tato molekula se snaží zachovat produkci utrofinu, která probíhala fetálně a u malých dětí. Ten je strukturou podobný dystrofinu. Jedná o první řadu perorálních modulátorů tvorby utrofinu. Dobře tolerován u 100 zdravých dobrovolníků. Momentálně probíhá 2. fáze, jejíž výsledky se dozvíme v druhém nebo třetím čtvrtletí tohoto roku. V některých zemích jim pomáhá s realizací Sarepta. Sledujeme mechanismus, stav svalu a funkci. Děláme MRI a biopsie. Další fáze by měla začít koncem roku 2017, randomizovaná placebo kontrolovaná studie.

NFKapa- CAT 1004

-          Absence dystrofinu a mechanický stres aktivuje NF kapa B. Začli s chlapci 4-7, kteří nejsou na steroidech. V prvních 7 dnech jsme se dívali na bezpečnost a efekt na NFkapaB. V druhé fázi jsme přidali placebo skupinu, která byla v části A a od části B už užívají CAT všichni. Nejčastějším vedlejším účinkem byl průjem a nikdo kvůli tomu neodmítl 2. fázi. Sledovali jsme MRI, 10metrů chůze, 4 schody. Při 100mg na 1 kg jsme viděli rozdíl, ale ne tak signifikantní, jak jsme si na začátku stanovili.

Vamorolone

-          Díky tomu, že tato látka nemá tolik nežádoucích účinků jako kortikosteroidy, nemusíme se bát výrazně navýšit dávku. Přidali jsme do léku funkci stabilizace membrány a přidali jsme agonistu v podobě eplerenonu. Všechna data ukazují zatím konzistentní zlepšení. Chlapci v našich studiích musí být mladší 7 let, bez prednisonu či deflozacortu

-          Desig: dvoutýdenní fáze, pak 6 měsíců prodloužení a pak snad dvouleté prodloužení. Otevíráme nová klinická centra, výběr uzavřeme v dubnu. 1x denně doma, roztok, nemusí pobývat v nemocnici. Všichni před 7. rokem a bez prednisonu či deflazacortu.

Domagrozumab

-          Domagrozumab molekulární protilátka proti myostatinu. Tato by měla zpomalit progresi nemoci nezávisle na mutaci. Momentálně běží fáze 2, randomizovaná placebo kontrolovaná studie. Zahrnuli jsme i chlapce od 6-15 let (původně do 10), nicméně chodící na steroidech. Každý měsíc dostávají dvouhodinové infuze. Každé 4 měsíce MRI.

Givinostat

-          Nejčastější vedlejší účinek je pokles destiček, jakmile přestaneme podávat, destičky se vrátí na původní hladinu do 2-4 týdnů. Může to být nevhodnou hladinou.

-          Proběhne studie 48. Budeme sledovat MRI a funkce. 1.5 roku. Musíme co nejlépe dokázat, že lék má opravdu efekt. Bohužel v předcházejících studiích někteří chlapci přestali chodit (3 ze 30). Testy respiračních funkcí a MRI zatím vypadaly uspokojivě. Nyní budeme testovat 200 chlapců, randomizací 2:1. Cestovní náklady budou hrazeny.

Raxone (Idebenone)

-          Fáze 3 Delos studie (chlapci bez steroidů), začíná nová studie Sideros (u chlapců se steroidy). Respirační selhání vidíme jako zásadní problém, také většinou vede k hospitalizaci a ta ke zhoršení i psychického stavu chlapců, také k nozokomiálním infekcím. Je to problém především mladých teenagerů, u kterých se začínají objevovat problémy. Delos – 10 až 18 let, museli být bez steroidů a ve fázi klesající respirační funkce, 92% bylo nechodících. Viděli jsme méně bronchopulmonálních onemocnění a hospitalizací. Také byl rozdíl v případné délce hospitalizace – u léčené skupiny 3 dny, u neléčené 30 dní hospitalizace, délka antibiotické léčby 65 dní vs. 105 dní u neléčených. Nový výzkum bude Sideros u chlapců na steroidech.

-          60 center v USA a Evropě (8 v Itálii). Pacienti musí být ve fázi zhoršení respiračních funkcí, na KS déle než rok. Tato studie by měla postoupit rychleji, protože fáze I není zapotřebí.

-          Zeptali jsme se, jestli je možné Delos užívat u chlapců, kteří byli na steroidech a už nejsou. Odpověď je jednoznačně ano. Platí pro chlapce rok bez steroidů.

Naše další aktivity

Za tři roky konferencí jsme už přišly na to, že nejdůležitější je být vidět, slyšet, seznamovat se s novými lidmi, zvyšovat povědomí o české organizaci, upozorňovat na to, v čem jsme silní, v čem máme mezery a potřebujeme pomoct. Během letošní konference se nám podařilo vztahy ještě více utužit a cítily jsme se více partnersky než kdykoliv předtím. Během UPPMD konference i během víkendu jsme si promluvily se zástupci nejrůznějších zemí, nově také se zástupci z Francie, Švédska, Keni, Kypru, Turecka. Zástupců pacientských organizací jsme se hodně ptaly hlavně na jejich fungující centra nervosvalových onemocnění. Vzhledem k tomu, že cítíme čím dál větší potřebu oficiálního centra alespoň v Motole, chtěly jsme vědět, jak centra přesně fungují, jestli se jedná o konkrétní budovu, místnost, kolik placených lidí tam pracuje, kdo je financuje atd. Kromě toho jsme si znovu uvědomily, že kvalita péče v ČR je významně vyšší než v některých zastoupených zemích, že jsme na tom v mnohém opravdu výborně. Země jako Irsko, Portugalsko, Rumunsko, Rusko, Libanon, ani nikdy neměly žádnou studii. S časnou diagnostikou jsme taky hodně napřed. Také jsme ale srovnáním zjistily, že třeba pokulháváme v kardiologické či endokrinologické péči, v aplikaci veškerých standardů péče vydaných PPMD. Je dobré se tímto způsobem srovnat s ostatními zeměmi a organizacemi.

Samozřejmě jsme se také snažily získat do ČR co nejvíce studií. Postupně jsme obešly všechny možné nadějné farmaceutické firmy, u kterých by byla teoretická šance. Oslovily jsme Pfizer, Summit, Sarepta, Santhera, Solid Biosciences, Capricor, Bristol-Myers Squibb, Cardero Therapeutics. Byly jsme na obědě se zástupci PTC, se kterými jsme probraly možnost rozšíření skupiny pacientů, pro které je určená Translarna. Stejně tak jako možnost finanční podpory některých našich projektů, obzvláště vzniku nového centra. Měly jsme soukromou schůzku se Solid Biosciences, Sareptou a večeři se Santherou.

Za velmi pozitivní ohlas naší práce můžeme považovat pozvánku na PPMD Konferenci do Chicaga, na kterou nám uhradí všechny náklady včetně letenky. Zástupce Rady UPPMD Parent Project CZ tolik zaujala svou prezentací a dlouhodobou prací, že se rozhodli nám poskytnout možnost přednášet na americké konferenci o situaci v ČR a o našich aktivitách. V červnu nás tedy čeká další práce a dobrodružství.

 

S pozdravem

Karolína Češková